Je nenápadný, měří jen pár milimetrů, ale dokáže během několika měsíců zcela proměnit les, který rostl desítky let. Kůrovec, konkrétně lýkožrout smrkový, patří v posledních letech mezi největší nepřátele českých lesů – a ani ty novojičínské nejsou výjimkou.
Lesníci ze Správy lesů Fulnek potvrzují, že boj s tímto drobným, ale nebezpečným broukem je letos opět jedním z hlavních úkolů. „Sucho, horká léta a dlouhodobá převaha smrkových porostů dávají kůrovci ideální podmínky. Zatímco dříve zvládl vyprodukovat jednu generaci za rok, dnes jich mohou být i tři,“ upozorňují odborníci.
Kůrovec napadá především oslabené smrky, ale nevyhýbá se ani borovicím, jedlím či modřínům. Samičky se zavrtávají pod kůru, kde kladou vajíčka. Larvy se živí lýkem – životně důležitou vrstvou, která přivádí stromu vodu a živiny. Napadený strom tak rychle usychá a odumírá.
V minulosti dokázali lesníci množství kůrovce udržet na uzdě. Dnes se ale potýkají s kombinací několika problémů:
Sucho a vysoké teploty oslabují stromy, které pak nedokáží vytvořit dostatek pryskyřice na obranu.
Smrkové monokultury – rozsáhlé stejnověké porosty jsou pro kůrovce doslova „švédským stolem“.
Klimatické změny zrychlují jeho vývoj a prodlužují období, kdy je aktivní.
V místních lesích se uplatňuje hned několik obranných opatření. Nejdůležitější je včasná těžba a odvoz napadených stromů, případně jejich odkornění přímo v lese. Kůrovce pomáhají odchytávat také lapáky a feromonové lapače, které ho nalákají na připravené dřevo. Dlouhodobým řešením je pak obnova lesa – místo smrkových monokultur se sází smíšené porosty, které lépe odolávají škůdcům i extrémnímu počasí.
Kůrovcová kalamita je problém, který se nedá vyřešit během jedné sezóny. Odborníci zdůrazňují, že budoucnost lesů závisí na trpělivé obnově a větší druhové rozmanitosti. Pokud se podaří tyto změny prosadit, mohou i fulnecké lesy znovu získat svou sílu a krásu.
Aktuální informace o výskytu kůrovce v celé republice je možné sledovat na www.kurovcovamapa.cz.
Příroda
