Střevní mikrobiom neovlivňuje jen imunitu, ale i zdraví ledvin. Rovnováha mezi těmito orgány je zásadní – zatímco ledviny regulují tělesné prostředí, střeva mohou ovlivnit jejich zdraví. Probiotika pomáhají snižovat záněty, degradovat škodlivé látky a přispívají k prevenci ledvinových kamenů.
O významu střevního mikrobiomu a jeho vlivu na zdraví organismu, především pak na fungování imunitního systému, už dnes nepanují pochybnosti. Méně pozornosti se však upíná k faktu, že dění v našich střevech ovlivňuje zcela zásadním způsobem také zdraví ledvin. „Péče o střevní mikrobiom by měla být nedílnou součástí komplexní péče o ledviny,“ říká Radek Netušil, specialista na mikrobiom.
Naše střeva a střevní mikrobiom ovlivňují zdraví ledvin zcela zásadním způsobem. Stejně tak je tomu ale i naopak – tedy ledviny ovlivňují prostředí střev. „V jednom směru ledviny regulují množství vody v těle, vylučují odpadní látky, udržují správné pH, produkují některé hormony a regulační látky, regulují tlak krve a to vše má zásadní vliv mimo jiné i na střevní mikrobiom,“ říká vědec Radek Netušil. Jako jeden z důkazů uvádí fakt, že při chronickém onemocnění ledvin dochází rovněž k narušení střevního mikrobiomu.
V opačném směru ze střeva „plují“ krevním oběhem nejrůznější látky, které mají zásadní vliv na fungování ledvin. Těmi jsou například uremické toxiny – tedy látky, které vznikají při rozpadu bílkovin. Zdravé ledviny se s nimi bez problémů vypořádají a vyloučí je z těla.
„Pokud je jich ale moc, nebo jsou ledviny nějakým způsobem poškozené, koncentrace uremických toxinů v krvi narůstá a vede to k dalšímu poškození nejen ledvin, ale i jiných orgánů,“ vysvětluje Netušil, který je vedoucím výzkumu laboratoří Medi Pharma Vision.
Upozorňuje, že ze střeva mohou k ledvinám pronikat také látky, které zde způsobují zánětlivé procesy. Po stejné ose k tomuto orgánu může doputovat i takzvaný trimethylamin-N-oxid. Pro laika složitý a nicneříkající název, pod nímž se však skrývá hrozba spojená se zvýšeným rizikem kardiovaskulárního onemocnění. A to zvláště u lidí s poškozenými ledvinami.
V neposlední řadě mají na ledviny vliv takzvané oxaláty neboli česky šťavelany, což jsou látky obsažené hlavně v listové zelenině. V kombinaci s různými minerály, hlavně ale s vápníkem, vytvářejí pevné, nerozpustné krystalové struktury, které známe jako močové nebo ledvinové kameny. „Oxaláty přijímáme hlavně v potravě, ale některé střevní bakterie mají schopnost je degradovat a zabraňovat tak jejich zvýšené koncentraci v krvi a moči, a redukovat tak riziko vzniku ledvinových kamenů,“ poukazuje na význam bakterií ve střevě Netušil.
Jak tedy podpořit, aby osa střevo–ledviny fungovala správně a tyto dva životně důležité orgány si neškodily navzájem? Nejzásadnější je samozřejmě vliv stravy. Ta by měla být hlavně pestrá a vyvážená, měla by obsahovat dostatek prebiotických složek, tedy látek, které fungují jako „potrava pro střevní bakterie“, hlavně ovoce, zelenina, luštěniny, celozrnné obilniny, ryby, ořechy, olejnaté plodiny, v menší míře maso. Velmi přínosné jsou všelijaké fermentované potraviny jako jogurty, kefíry, kysané zelí a podobně. Výrazným pomocníkem jsou také probiotika.
Řada probiotických kmenů podporuje funkci střevní bariéry, což nepřímo snižuje i zátěž ledvin. Užívání probiotik také často vede například ke zvýšené míře produkce krátkořetězcových mastných kyselin, s čímž souvisí snížení míry zánětu a opět snížená zátěž ledvin.
Pokud však chceme probiotika, která podpoří ledviny cíleněji, lze sáhnout po takových, která přímo cílí na degradaci konkrétních metabolitů spojených se zvýšenou zátěží ledvin, nebo na snížení míry jejich tvorby.
„Probiotických kmenů, jež obecně podpoří mikrobiom, jsou dnes již tisíce. Probiotických kmenů, které mají studiemi podpořené účinky přímo na pomoc ledvinám, je z nich ale pouze pár,“ říká odborník a dodává: „My jsme u nás v laboratoři, v rámci výzkumného projektu podpořeného Technologickou agenturou České republiky, vyvinuli probiotický přípravek, který snižuje množství oxalátu (šťavelanu) v krvi a moči, čímž snižuje riziko vzniku ledvinových kamenů. Jedná se o naprosto unikátní možnost regulace hladiny oxalátu,“ vysvětluje odborník na mikrobiom s tím, že tato probiotika fungují zjednodušeně řečeno tak, že degradují část oxalátu přímo ve střevech a významně tak snižují jeho absorpci do krve.
