Od letošního 1. září vstupuje v platnost novela vyhlášky o školním stravování, která po třiceti letech mění pravidla, podle nichž školní jídelny vaří. Ministerstvo školství ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví zavádí nové spotřební koše a umožní dětem přinést si vlastní jídlo do jídelny. Cílem je modernizace stravy a větší vstřícnost vůči dietním omezením. Odborníci však bijí na poplach – varují před zdražením obědů, přetížením škol a možným poklesem zájmu dětí o obědy.
Podle nové vyhlášky se mají děti častěji setkávat s rybami, luštěninami a celozrnnými produkty. Naopak méně by mělo být masa, brambor či sladkých výrobků. Aktuálně školy vaří podle dvou typů spotřebních košů – klasického a laktovegetariánského. Ten nový se má více přiblížit doporučením Světové zdravotnické organizace, které kladou důraz na omezení cukru, soli a bílé mouky. Ministerstvo argumentuje, že současný systém je zastaralý a nedostatečně řeší nutriční hodnotu stravy.
Na Novojičínsku ale panují obavy. Ředitelka jedné ze základních škol v regionu, která si přála zůstat v anonymitě, upozorňuje: „Rozumíme snaze o zdravější stravu, ale bez navýšení rozpočtu a personálu to půjde jen těžko. Připravit alternativy, hlídat nový koš a ještě vést administrativu k donesenému jídlu? Na to prostě nemáme lidi.“
Otevřený dopis podepsaný více než stovkou odborníků – od lékařů přes výživové poradce až po kuchaře – upozorňuje na to, že novela neřeší dopady na finance, provoz a personální kapacity. „Může dojít k tomu, že jídla budou zdravější, ale děti je prostě nebudou jíst,“ varuje nutriční specialistka a zároveň připomíná problém plýtvání, třeba u mléka, které děti často vylévají.
Významný hlas zaznívá i od lékařky Lenky Borské z Univerzity Karlovy. Připomíná, že pro až 13 % českých dětí, které žijí v ohrožení chudobou, představuje školní oběd hlavní zdroj kvalitních bílkovin, železa a vitamínu B12. Omezování masa bez náhrady tak může podle ní vést k nutričním deficitům a prohlubovat sociální nerovnosti.
Jednou z novinek je také možnost, aby si dítě přineslo vlastní jídlo a snědlo jej v jídelně. To vyvolává obavy ohledně odpovědnosti školy, hygieny i provozu. „Kdo to bude kontrolovat? Kdo za to ponese zodpovědnost, když se dítěti udělá špatně z vlastního oběda?“ ptá se vedoucí školní jídelny z jedné novojičínské školy.
Podle Ministerstva školství se ale není čeho bát. Tvrdí, že novela jen reflektuje realitu a posun ve výživových poznatcích, nikoliv snahu plošně omezovat maso nebo zdražovat obědy. Přesto školy i rodiče očekávají, že změny nějaký dopad mít budou – zejména na malé školy a znevýhodněné regiony, jako je i část venkovských oblastí Novojičínska.
Vláda slibuje, že změny budou zaváděny postupně a s ohledem na připomínky z praxe. Odborníci ale žádají pozastavení účinnosti vyhlášky, dokud nebudou k dispozici detailní dopady na provoz, náklady a personál.
Zatímco jedna část veřejnosti vítá větší důraz na zdraví, druhá má strach, že „reforma na papíře“ povede ke ztrátě zájmu o školní obědy. A to by mohla být škoda – právě školní jídelny totiž hrají klíčovou roli ve výživě dětí, zejména těch, které doma nedostanou plnohodnotnou stravu.
🟢 Diskutujte s námi: Co si o změnách myslíte vy? Ovlivní to vaše rozhodnutí přihlásit děti ke stravování? Má být ve školní jídelně více zeleniny, nebo maso zůstává nepostradatelné? Vaše názory nás zajímají!
