Pět let uteklo jako voda. Pět let od doby, kdy svět zasáhla pandemie covidu-19 a změnila naše životy způsobem, který si tehdy nikdo nedokázal představit. Prázdné ulice, zavřené obchody, strach v očích kolemjdoucích, pokud už někdo na ulici vůbec byl. Většina z nás si přeje, aby se tato kapitola dějiny už nikdy neopakovaly. Jak ale vypadá Nový Jičín dnes, pět let poté?
Během pandemie se kdysi živé město proměnilo v tichou kulisu dystopického filmu. Hlavní náměstí, jinak plné turistů a obyvatel užívajících si posezení v kavárnách, zívalo prázdnotou. Trhy, kulturní akce, festivaly – vše bylo zastaveno. Pro podnikatele to znamenalo existenční problémy, pro seniory samotu a pro děti ztracené roky sociálních interakcí.
Dnes? Dnes je Nový Jičín opět plný života. Lavičky na náměstí jsou obsazené, lidé si vychutnávají kávu pod modrým nebem, a zvuk dětského smíchu opět naplňuje parky. Podniky, které pandemii přestály, se vzpamatovaly, a nové firmy, které se z krize poučily, nyní prosperují.
Pandemie přinesla mnohé bolesti, ale také lekce, které dnes ovlivňují naše každodenní životy. Lékařství a věda pokročily, digitalizace učinila naši práci flexibilnější a osobní hygiena se stala věcí automatického reflexu. Lékaři i pacienti se dnes dívá na zdraví komplexněji – důraz na prevenci a imunitu je větší než kdy dříve.
Pět let poté je Nový Jičín symbolem obnovy. Oživil se nejen po ekonomické stránce, ale také z hlediska společenského ducha. Léta izolace ukázala, jak moc si lidé chybějí, jak důležité jsou osobní kontakty a jak křehká je naše realita.
I když jsme dnes svobodnější než kdy dříve, pandemie zůstává varováním. Snad už nikdy nebudeme muset zažívat liduprázdné ulice a obavy, zda se můžeme nadechnout bez roušky. Snad už nikdy nezapomeneme, jak důležitá je sounáležitost, podpora a respekt k sobě navzájem.
Nový Jičín pět let po covidu je městem, které se poučilo, rostlo a neztratilo naději. Ať už se budoucnost chystá na cokoliv, jedno je jisté – jsme silnější než kdy dříve.
Nový Jičín
