Zatímco naši severní sousedé v Polsku ročně postaví kolem 200 tisíc nových bytů, Česká republika se v posledních letech pohybuje sotva na hranici 30 tisíc. Rozdíl je propastný – a o to víc bije do očí v době, kdy se v celé zemi mluví o bytové krizi, nedostupném bydlení a odcházející mladé generaci. Na Novojičínsku není situace jiná. Mladé rodiny často hledají řešení mimo město, nebo dokonce odcházejí za prací i bydlením do větších měst či do zahraničí.
Experti už delší dobu bijí na poplach. Český stavební zákon je podle mnohých přebujelý, zdlouhavý a málo flexibilní. Zatímco v Polsku lze stavební povolení vyřídit v řádu několika měsíců, v Česku je běžné, že celý proces trvá roky. Investoři i města se potýkají s desítkami razítek, odvolání a nákladných změn.
Ekonom a bývalý poradce České národní banky Dominik Stroukal nedávno uvedl, že „v Česku je vlastně skoro zázrak, když se vůbec něco postaví.“ Připomněl, že stát i obce mají nástroje, jak výstavbu rozhýbat, ale často chybí odvaha, politická vůle nebo chuť něco změnit.
V regionu slezského typu, kde kdysi pulzoval průmysl a města jako Nový Jičín, Fulnek či Odry nabízela práci i dostupné bydlení, se dnes nové bytové projekty rodí pomalu. Například v samotném Novém Jičíně se sice připravují některé revitalizace sídlišť nebo menší developerské projekty, ale masivní výstavba, jaká by přilákala mladé obyvatele zpět, zatím chybí.
„Dlouhé povolovací procesy, neochota měnit územní plány nebo složitá komunikace s úřady odrazují i ty investory, kteří by do regionu rádi přišli,“ říká architekt a urbanista Tomáš Král, který dlouhodobě sleduje rozvoj menších měst v Moravskoslezském kraji.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) v dubnu představila konkrétní návrhy, jak výstavbu odblokovat. Mezi klíčová doporučení patří:
zrychlení digitalizace stavebního řízení,
změny v územním plánování,
vytvoření větší motivace pro obce, aby samy výstavbu podporovaly,
a v neposlední řadě i zjednodušení pravidel pro nájemní bydlení.
Bez zásadní reformy podle odborníků hrozí, že rozdíl mezi Českem a Polskem se ještě více prohloubí.
Řešení není jen v Praze. Potřebujeme i odvážné starosty, flexibilní úředníky a spolupracující obce, které pochopí, že kvalitní a dostupné bydlení je základem rozvoje každého regionu. A že pokud si Novojičínsko chce udržet mladé lidi a přilákat nové, musí mít kde bydlet – ideálně za cenu, která nepohltí celý jejich příjem.
EKONOMIKA
