Bravantice – Do bravantického kostela sv. Valentina se po dlouhých 37 letech vrátí kopie sošky Pražského Jezulátka. Od roku 1988 byla uchovávána v německém Meerholzu nedaleko Frankfurtu nad Mohanem, kde se stala duchovním symbolem pro Němce vyhnané po druhé světové válce z Bravantic.
Slavnostní návrat se uskuteční v sobotu 30. srpna v rámci česko-německé bohoslužby, která začne ve 14 hodin. Na místě budou přítomni také potomci původních německých rodáků.
Soška, která od roku 1903 patřila k bravantickému kostelu, byla v roce 1988 odvezena do Německa. Stalo se tak se souhlasem místních věřících, nikoliv však tehdejších úřadů. „Byla to tajná akce, dobrodružství. Proto jsme o tom raději nemluvili,“ vzpomíná dnešní místostarostka Bravantic Věra Šustková.
V Meerholzu se u sošky každoročně scházeli bývalí obyvatelé Bravantic, zejména v den svátku sv. Valentina, který je v obci spojen s poutí. Jezulátko se stalo pro komunitu nejen symbolem víry, ale také připomínkou ztraceného domova.
Před třemi lety se sošce málem stal osudným požár kostela v Meerholzu. O Vánocích roku 2023 ji farníci stačili vynést z hořícího chrámu, i když přitom upadla a utrpěla menší poškození. Později prošla restaurováním. „Vycestovala do exilu, kde byla zachráněna. Nyní se z exilu v podstatě vrací,“ dodává Šustková.
Podle mluvčího ostravsko-opavského biskupství Ondřeje Elbela soška pro původní obyvatele znamenala mnoho. Připomínala jim kořeny, které museli po válce opustit. Po osmdesáti letech od jejich vyhnání už však téměř nikdo z původní bravantické komunity nežije. Proto se naplní jejich poslední přání – aby byla soška navrácena do svého domovského kostela jako symbol smíření a nového začátku.
Slavnostní přijetí Pražského Jezulátka tak nebude jen duchovní událostí, ale také silným okamžikem česko-německého setkání, připomínajícím, že historie se sice nedá vrátit, ale je možné ji ctít a hledat v ní smíření.
Historie
