Velikonoce, jak je známe z Evropy – se zdobenými vajíčky, pomlázkami a beránkem – se v Nepálu neslaví. Přestože jde o převážně hinduistickou a buddhistickou zemi, najdeme tu jiné svátky, které se odehrávají na jaře a mají podobný symbolický význam – vítání nového života, očistu, obnovení energie a propojení s přírodou.
Nejznámějším jarním svátkem v Nepálu je Holi, který připadá většinou na březen. Tento svátek má podobný jarní náboj jako naše Velikonoce – oslavuje konec zimy, příchod tepla, plodnosti a radosti.
🔸 Lidé se na ulicích polévají barevnou vodou a házejí po sobě barevný prášek – gulal.
🔸 Vzduchem se nese smích, zpěv, tance a společné hodování.
🔸 Holi je zároveň svátkem vítězství dobra nad zlem – připomíná legendu o zlé démonce Holice.
V buddhistických komunitách, zejména v oblasti Káthmándského údolí, se v tomto období konají různé rituály očisty, meditace a obětiny. Jaro je symbolem nového začátku, duchovního růstu a vnitřního probuzení.
🔸 Lidé navštěvují kláštery a roztáčejí modlitební mlýnky.
🔸 Nosí dary mnichům, vaří tradiční jídla a rozjímáním vítají přicházející období růstu.
Nepál má malou křesťanskou menšinu (asi 1,5 % obyvatel), která Velikonoce slaví – ovšem spíše komorně, v kostelích a v rodinném kruhu.
🔸 Velký pátek a Velikonoční neděle jsou pro ně časem modliteb a připomínky Kristova obětování a vzkříšení.
🔸 Mše a bohoslužby probíhají především v hlavním městě Káthmándú nebo v Pokhaře, kde jsou křesťanské komunity aktivnější.
🔸 Tradiční velikonoční pokrmy tu ale nenajdeme – spíše se připravují běžná nepálská jídla (čočka, rýže, zelenina, maso).
Zatímco u nás se Velikonoce nesou v duchu pomlázky a beránka, v Nepálu se jaro vítá hudbou, barvami a duchovní obnovou. Holi, buddhistické rituály i křesťanské modlitby jsou různými cestami, jak oslavit návrat světla, života a naděje.
Ať už slavíte jakkoliv, jaro je příležitostí k zastavení, novému začátku a propojení s tím, co je v životě důležité – a to je myšlenka, která spojuje kultury po celém světě.
Makalu
